Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

27 fotek, 13.5.2017, 11 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, města
Dlouhá léta se schovávala ve stráni nad městem Benešov nad Ploučnicí nenápadná,přitom zajímavá vyhlídka.Až po roce 1994 ,kdy prošla rekonstrukcí,se do podvědomí turistů dostala více.Velice zajímavá stavba vyníká s prvky vyhlídkového altánu.Když však k ní vystoupáte,zjistíte,že na střechu altánku vede schodiště.Vystavěna byla roku 1902,okrašlovacím spolkem.Inspirací pro její stavbu byla pravděpodobně Děčínská Labská stráž.Původně se vyhlídka nazývala "rozhledna císaře Františka" na Vraním vrchu.Dnes je však vžitý název Sokolský vrch.Přístup na vyhlídku je po žluté značce od vlakového nádraží (500m).Výhledy jsou na město Benešov,areál zámku,kostel,údolí Ploučnice,Lužické hory a vzdálené České Švýcarsko.
55 fotek, 11.5.2017, 10 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda
V romantické poloze na pravém břehu Labe severně od Těchlovic mezi městy Ústí nad Labem a Děčín,se nachází výrazný čedičový skalní útvar,zvaný Vrabinec.Složený je z několika samostatných sopouchů, které ze všech stran skýtají strhující pohled. Toto velmi působivé místo přitahovalo lidi odjakživa, což dokládají také archeologické nálezy. Nepřístupná a dominantní poloha se stala na počátku 15. století důvodem k výstavbě hradu, který zde nechal vybudovat příslušník nižší šlechty Jan z Těchlovic. Doba existence hradu však nebyla příliš dlouhá, osudným se mu patrně stalo násilné vypálení v roce 1444. Ani poté zde však ještě život nevyhasl. Hospodářský dvůr při severní patě hradu byl obydlen až do poloviny 20. století, dnes je však, stejně jako hrad, pouhou zříceninou. Návštěvníky, které toto romantické místo přitahuje, čeká navíc nádherný pohled ze skalní vyhlídky do údolí Labe a údolí Rychnovského potok.Důvodem vyhlášení přírodní rezervace je ochrana vypreparovaného čedičového sopouchu a jeho okolí s výskytem teplomilných rostlinných a živočišných společenstev, sutí a suťových lesů.Rezervace je z větší části porostlá listnatým lesem (lípa, habr, dub, buk, borovice, bříza). Z chráněných rostlin se vyskytuje tařice skalní, medovník tenkokvětý, bělozářka liliovitá, modřenec tenkokvětý nebo lilie zlatohlávek.
40 fotek, 11.5.2017, 16 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, města, příroda
Na severu města Děčín se zvedá Stolíčná hora s vrcholkem přezdívaným Kvádrberk (něm. Quaderberg). Z jeho okrajových vyhlídek,jsou nádherné výhledy na Děčín,Děčínský Sněžník a údolí Labe.Od šedesátých let 19. století byly upravovány výstupy na vrchol a zřizovány cesty i vyhlídky. V roce 1879 vybudoval děčínský okrašlovací spolek na vrcholové plošině vyhlídkovou terasu s pískovcovým obeliskem:,nazvanou Císařská vyhlídka (výstavba byla součástí oslav 25. jubilea císařského manželského páru Františka Josefa I. a Alžbéty). Současně byla zřízena na temeni Kvádrberku promenádní cesta (Císařská promenáda) k Leopoldově výšině ( dnes vyhlídka Labská stráž) a k Loubské rokli. Od roku 1870, resp.1888 stál na vrcholu Kvádrberku také výletní hostinec.Z něj dnes už bohužel nezbylo skoro nic.Je zde prastará vodárna,která slouží dodnes.Z Děčína na Stolovou horu vede naučná stezka a červená magistrála,která dále pokračuje přes Labský(Růžový) hřeben až do Hřenska.Okrajové partie stolové hory tvoří skalní věže a zajímavé pískovcové útvary.
Házmburk 2
160 fotek, 3.5.2017, 16 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování, krajina, vesnice
Oslavit narozeniny nějakým solidním výletem není vůbec špatný nápad.:-).Vybral jsem si tedy legendární hrad Házmburk.Ten den sluníčko příjemně ohřívalo krajinu,vítr mírně foukal a na výšlap na vrcholek Klapý se zříceninou hradu to bylo ten den jako dělaný :-).Hezké dílčí výhledy z výstupové trasy i samotného hradu, na vrcholky Českého Středohoří,Polabí i vzdálené Krušné hory. Hazmburk bývá odedávna poetickými dušemi nazýván králem Českého středohoří a myslím, že právem - jeho impozantní silueta je opravdu jedinečná a nezaměnitelná.Hrad byl od roku 1335 do roku 1558 sídlem rodu Zajíců z Házmburka. Později, podobně jako ostatní hrady, ztratil svůj význam a byl opuštěn. Postupně zpustl a až v době romantismu se stal předmětem zájmu českých romantiků jako byl Karel Hynek Mácha nebo Svatopluk Čech.
60 fotek, 29.4.2017, 16 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, příroda, vesnice
pěší výlet od Hradu Houska přes zajímavý Zkamenělý zámek Některé prameny uvádějí lokalitu jako zbytky hradu. Pro tento fakt svědčí několik zádlabů,a tesané místnosti ve skále.
80 fotek, 26.4.2017, 12 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, příroda, vesnice
Výšlap z Děčína k rozhledně Velký Chlum na stejnojmenném kopci.
100 fotek, 20.4.2017, 15 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda
Český Ráj,Příhrazské skály.Tato přírodní rezervace je tvořena stejně jako okolní skalní města pískovcovými skalami a úzkými roklemi se strmými svahy. V Příhrazských skalách je mnoho pískovcových skalních věž Nejznámější skálou příhrazských skal je asi Kobylí hlava, která svou obtížností nejdéle odolávala horolezcům - a to až do 30 let. dvacátého století. Nejvyšší bod celé rezervace je právě zmiňovyný vrch Mužský s výškou 463 m.n.m. a nejnižším místo se pak nachází u rybníku Oběšenec - 239 m.n.m. Podstatnou část skal zabírá lesní porost, zastoupena je hlavně borovice, přimíšen je dub a buk, méně pak další listnaté stromy. Reliktní bory spolu s borovými doubravami tvoří hlavní kostru původní druhové skladby porostů. Extrémní místa, kde stromy rostou, mají velký vliv na jejich tvar. Důkazem mohou být poměrně malé borovice, které však dosahují stáří několika set let. Ve vlhkých a studených údolích pod skalami jsou běžné smrkové porosty. Z turistického hlediska jsou skály zajímavé hlavně pro pěší turisty, skály jsou protkány sítí turistických stezek, které nás zavedou na nejzajímavější místa skal. Můžeme tak navštívit jak nejvyšší vrchol Mužský, tak skalní hrad Drábské Světničky či nedaleký hrad Valečov. Díky náročným stoupáním stezek s použitím schodů nejsou příhrazské skály vůbec vhodné pro cykloturistiku. Pro pěší turisty je nevýhodnějším startovním bodem zastávka Březina nad Jizerou případně stanice Mnichovo Hradiště, obě ležící na trati z Turnova do Mladé Boleslavi a Prahy.
55 fotek, 20.4.2017, 8 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina
.Jedná se o pevnostní soustavu světniček,(po skalním hrádku) které jsou vyhloubeny v sedmi izolovaných pískovcových blocích, až 15 metrů vysokých a oddělených úzkými průrvami a štěrbinami. Světničky byly vzájemně propojeny soustavou dřevěných plošin a mostů. Obranou složku doplňovaly dřevěné ochozy a palisády, které uzavíraly skalní průrvy a lemovaly vrcholové plošiny. Kromě třiceti světniček se zde nacházely tři roubené stavby, z nichž jedna byla velká čtyřhranná věž. Po dřevěných částech hradu se dochovaly draže a kapsy po kotvicích trámech
50 fotek, 20.4.2017, 27 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, ostatní, příroda
Pěší výlet přes Příhrazské skály(Český Ráj).První zatávkou je ruina Píčova statku a skalní hradiště Klamorna.Nejstarší osídlení Klamorny spadá podle archeologických nálezů již do středního eneolitu, tzn. je asi pět tisíc let staré. Prostor Klamorny a sousedních Hradů byl pak s přestávkami osídlen až do 3. století př. n. l., kdy bylo osídlení násilně vyvráceno. V 9. století byly Hrady nově opevněny a vznikl i šíjový val na Klamorně.Od druhé poloviny 13. století byla Klamorna spolu s Drábskými světničkami, Starými Hrady a Hynštou součástí pevnostní soustavy na okrajích vrchu Mužský. Hrad zanikl, ale během husitských válek, kdy okolí ovládali hejtmané Bernart a Bartoš z Valečova, byl na krátkou dobu obnoven.Zřicenina usedlosti Píčuv statek leží hned kousek od Klamorny.Statek je poprvé zmiňován k roku 1554 pod názvem samota Hrada. V roce 1682 je pak v purkrechtní knize boseňské rychty jako majitel uveden Pavel Komárek, jenž toho roku usedlost převzal po svém otci, a ta nese název Komárovská chalupa. Na začátku 18. století rod Komárků vymírá, neboť dědic Jiří Komárek se nevrátil z vojny, a od roku 1716 jej vlastnil Jan Píč, jenž se sem přiženil. S sebou přinesl i peníze a právě za Píčů dosáhl statek největšího rozkvětu, což se odrazilo i do pojmenování stavení. Ke statku náleželo území o rozloze 14,4 ha (tvořily jej zejména sprašová pole, louky a lesy) a v okolí jej proslavil především chov koní. Obilí si nechávali mlít ve 2 km vzdáleném Skálově mlýně v Březině a každý druhý týden tu pekli 14 bochníků chleba. V záznamech se můžeme dočíst, že se rod těšil značné oblibě a vážnosti, často jej také navštěvovala hrabata z nedalekého Mnichova Hradiště. Posledním velkým hospodářem byl Václav Píč, po jehož smrti v roce 1941 započal úpadek statku. Ten nebyl zapříčiněn německou okupací, neboť se statek nacházel na odlehlém místě, nýbrž politickým vývojem po roce 1945 a především pak po únoru 1948. Po Václavově smrti se statku ujala vdova spolu se synem Vladimírem Píčem. Po změně politického režimu byli oba označeni za kulaky. V roce 1952 Státní bezpečnost Vladimíra odvedla a do roku 1954 byl vězněm v kamenolomu v Libochovanech. Vdova po Václavovi měla být umístěna ve starobinci v Kurovodicích. Při zatýkání jim ovšem uprchla a běžela směrem na Branžež. Cestou ji promrzlou našli místní a dovezli ji k její dceři do Branžeže, kde dožila. Statek tak byl opuštěn, vyrabován a částečně rozebrán a polnosti rozparcelovány. Zachována dlouho zůstávala bývalá sušárna ovoce, drobná dřevěná chaloupka před statkem, zvaná též Perníková chaloupka. V 90. letech ji však někdo zapálil.(Zdroj Wiki)
20 fotek, 15.4.2017, 28 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování, krajina, příroda
Modlivý důl je poutní místo se skalní kaplí u obce Svojkov na Českolipsku, v krásném skalnatém udolí.Dříve se údolí jmenovalo Smolný důl (Pechgraben), protože zde uhlíři měli své milíře a smolné pece, v nichž vařili kolomaz.
Socha P. Marie v kapli
Protože se o dole tradovalo několik pochmurných pověstí (motivem byla láska a smrt), čeledín ze statku v roce 1704 pověsil v údolí obrázek Panny Marie a Ježíše. V roce 1760 pomocník sládka ze svojkovského pivovaru Metzer zde pověsil obrázek nový, vysvěcený.. Místo začali navštěvovat pocestní a začali šířit pověsti o zázracích. Roku 1772 zbožná hraběnka Cervelliová (paní Czerwelli ze Svojkova) nechala postavit dřevěnou kapličku a do ní pověsit proslulý obrázek. Už téhož roku sem bylo vypraveno z České Lípy první procesí. Koncem 18. století tuto původní kapličku nechala hraběnka Alžběta Kinská nahradit kapličkou vytesanou ve skále. Práci provedli zedník Josef Sacher ze Svojkova.
Církev procesí ke kapli odmítala jako modlářství, přes faráře ve Sloupu, který nelibě nesl, že mu věřící občas místo do kostela chodili do lesa, byly odstraňovány lístečky modlících se prosebníků a další výzdoba. Instalované sochy svatých byly přeneseny v roce 1807 do kostela ve Sloupu. Proto na čas velká procesí do dolu ustala. Až morová epidemie podnítila roku 1832 konání nového procesí na tato místa. V roce 1836 sochař Antonín Wagner ze Sloupu v kapli upravil průčelí do gotické podoby, do kaple byl umístěn obraz Panny Marie od Eugenie Hauptmann – Sommerové. Kolem kaple byly zavěšeny svaté obrázky. Další velké procesí z České Lípy při moru bylo zaznamenáno roku 1850. Pomodlit se sem jezdíval v letech 1840 až 1850 i excísař Ferdinand V. Dobrotivý ze svého zámku v nedalekých Zákupech. Koncem 19. století byla kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské a roku 1903 na pokyn hraběnky Kinské upravena jako lourdská jeskyně. Ze Svojkova od myslivny byla upravena křížová cesta.(zdroj Wiki)
30 fotek, 15.4.2017, 14 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování, krajina, ostatní, příroda
lesní divadlo u obce Sloup ,hned u silnice Sloup a Svojkov,jehož historie sahá až do roku 1920.
55 fotek, 15.4.2017, 12 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, ostatní, příroda
okruh skalním městečkem na Českolipsku u obce Svojkov.Duben 2017
25 fotek, 15.4.2017, 9 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, ostatní
zřicenina hradu u obce Svojkov na Českolipsku,na okraji krasné krajiny skal.Existence hradu byla doložena poprvé roku 1355. Nejstarším známým držitelem byl v roce 1370 Ješek, zřejmě man Berků v Dubé. Počátkem 15. století byl vlastníkem také Jan z Chlumu, známý jako jeden z průvodců Jana Husa do Kostnice.Kolem roku 1437 se držitelem hradu stal Ctibor z Kačice, jehož vladycký rod od té doby začal užívat predikát ze Svojkova. V letech 1444 - 1445 se sídla zmocnil loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna a při odvetném tažení vojsk lužických měst proti němu byl hrad dobyt a zapálen. Stejný osud potkal další z Pancířových hradů nedaleký Sloup. Kolem roku 1530 byl hrad opuštěn. O 200 let později pozemky koupil hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský. V roce 1780 byl skalní hrad opraven v romantickém duchu, doplněn dřevěným schodištěm a později i výletním letohrádkem. Ten časem zanikl.
80 fotek, 14.4.2017, 26 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, příroda, vesnice
Romatické údolí mezi obcí Rynartice-Studený -Jetřichovic na okrajiČeského Švýcarska.Okruh údolím z Rynartic do Jetřichovic a tesanou cestou po hřebenovce zpět do Rynartic.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter